Never Forever

7. června 2010 v 21:27 | liar liar
Dřív bylo všechno dokonalé, absolutně všeciško. Měla jsem spoustu dobrých přátel kterým jsem mohla důvěřovat, byla jsem zdravá, šťastná.

happy


Ale nic netrvá věčně....Můj supr šťastný život skončil snad ještě dřív než začal. Přátelé mě odkoply a nebo využily - nic víc nic míň
Zdraví je v hajzlu, tím pádem je i ve škole vše horší (jelikož nic nestíhám)

S tím vším jsem se smířila jsem zvyklá být v životě vždycky na podřadném místě a nečekat ani v nejmení, ale už dlouho mi v hlavě leží ta jedna zatracená otázka...

Proč ???

 Proč všechno musím odnášet Já ???? Proč mají ostatní perfektní životy nebo aspoň část a já musim mít pohnojený všechno....mě se prostě nikdy nemůže nic povést já prostě nemůžu být v něčem výjmečná, být pro někho výjmečná....nikdy jsem nebyla nikdy nebudu...

Jednou nula vždycky nula...

sad


 

Lhát se nemá ! A proč ???

24. dubna 2010 v 22:14 | Liar
Každý říká, že lhát se nemá a přesto 96% populace na zemi zalže každý den aspoň jednou.

Já jsem velice divný člověk, ale říkám to na rovinu a nestydím se za to. Lhaní je jako můj koníček, postupně se v něm zdokonaluji, až ze mě jednou bude skvělí lhář.
Bohužel i tady je za potřebí nejmíň 10% talentu 90% je dřina jako všude jinde. Musíte si osvojit všechno co ke lhaní patří. Riziko, pohotovost, ztrátu svědomí a spousty dalších vlastností jako všude.
Nikdo se nestal Picasem přes noc ne ?

Liar 01

Kam dál

Reklama